E-learning  pro žáky 7. třídy / Fyzika

9. 6. 2020

Doplňte si nejpozději do úterý 16. 6. resty z F, ve čtvrtek je klasifikační rada. Buď zašlete mailem, nebo předejte osobně.
1. 6. 2020

Tentokrát se podívejte na kratičké video srozumitelně zpracované (fáze Měsíce), pročtěte si kapitolu „Fáze Měsíce“ od strany 104 a napište do sešitu shrnutí. Napište, zda jste video viděli. Děkuji.
Do pondělí 8. 6. (včetně).
25. 5. 2020

Tentokrát 2 témata „Stín a polostín“ a „Zatmění Slunce a Měsíce“. V učebnici od strany 100 si pročtěte příslušné kapitoly, do sešitu napište shrnutí.
Do pondělí 1. 6. (včetně).
18. 5. 2020

Téma „Přímočaré šíření světla, rychlost světla“. V učebnici od strany 98 si pročtěte příslušnou kapitolu, do sešitu napište shrnutí.
V pracovním sešitě vypracujte snadná cvičení 50/1, 50/2, 50/3.
Podívejte se na nezkreslenou vědu o světle (video poněkud náročnější v terminologii).
Do pondělí 25. 5. (včetně).
11. 5. 2020

Téma „Proudění vzduchu“. Pouze se pokuste doplnit tabulku v pracovním sešitě na straně 49 (hledejte tzv. Beaufortovu stupnici). Efekt proudění vzduchu je hojně využíván v nepřeberném množství technologií a lidských činností. Na podrobnější rozbor prostor chybí, ale příkladem takových činností je sport. V řadě sportů je prakticky užíván tzv. Magnusův jev, kdy letící projektil (obvykle míč) v důsledku svého pohybu a současné rotace zatáčí (hlavně fotbal, tenis, stolní tenis, volejbal, baseball). Zhlédněte tedy videa, kde je Magnusův jev využíván:
  • basketbalový míč hozený z výšky více jak 100 m bez rotace a s rotací, letadlo s rotujícím válcem, loď poháněná rotujícími válci
  • efekt rotace míčku ve stolním tenise
  • výběr „zakroucených“ přímých kopů ve fotbale
Do pondělí 18. 5.
4. 5. 2020

Téma „Přetlak a podtlak“: Pročtěte a opište shrnutí z učebnice (od str. 91).
Podívejte se na videa – experimenty s vývěvou:
  • 1 – důležité: var vody při pokojové teplotě; všimněte si, že při varu vody ve vývěvě její teplota klesá (!) 
  • 2 – zajímavosti – např. balónek, sirka, voda, pěna…
24. 4. 2020

Atmosférický tlak: pročtěte text v učebnici na straně 46, pročtěte kapitolu „Atmosférický tlak a jeho měření“, do sešitu napište shrnutí.
V pracovním sešitě vypracujte alespoň úlohu 4 na straně 44. Do pondělí 4. 5.
11. 4. 2020

Pročtěte kapitolu „Atmosféra Země“ od strany 84. Do sešitů si zapište složení vzduchu (na straně 85 vpravo nahoře), co nejlépe nakreslete graf atmosférických vrstev s vývojem teploty. Všem se velice omlouvám za to, že jsem nereagoval na emaily, byl jsem týden offline.
1. 4. 2020

Pascalův zákon

Pročíst téma v učebnici na straně 77 a 78, do sešitu opsat shrnutí. Pokusit se pomocí učebnice vyřešit úlohu 6a) v pracovním sešitě na straně 42. Je analogická k úloze v učebnici. Úloha 6b) je obtížnější, řešení dobrovolné.
Všechna řešení úkolů posílejte prosím do pátku 10. 4. včetně.

23. 3. 2020

Moje poděkování patří těm, kteří řešili (nebo se alespoň pokoušeli řešit a kontaktovali mě) domácí úlohy, protože potom má vynaložená práce nebyla úplně marná. Speciální poděkování devítce. Statistika:

  • 6. třída 50 % řešitelů
  • 7. třída 42,9 % řešitelů
  • 8. třída 41,2 % řešitelů
  • 9. třída 72,7 % řešitelů
22. 3. 2020

Samostudium z fyziky pro příští týden. Téma je plavání těles – učebnice strana 75–77. Doporučuji text důkladně pročíst. Za domácí úkol se pokusit vyřešit úlohy 1 a 2 na straně 77.
Jsou poněkud náročnější. Ten, kdo bude schopen je samostatně vyřešit, prokáže dobré porozumění tématu a schopnost fyzikálního uvažování. Termín odevzdání řešení do příští neděle včetně (29. 3. 2020).
  • Video 1 – Mrtvé moře
  • Video 2 – eperiment s plechovkami různých nápojů
  • Video 3 – experiment s vejcem
15. 3. 2020

Poslední téma, které bylo diskutováno, je Archimedův zákon. Doporučuji ke zhlédnutí druhou část pořadu „Rande s fyzikou“.

Velmi zjednodušená formulace tohoto zákona říká, že těleso je v tekutině (kapalina nebo plyn) nadlehčeno o tolik, kolik váží tekutina, kterou těleso vytlačí (pokud těleso vytlačí při ponoru 50 kg tekutiny, jako studentka Bára ve vodě, i nadlehčení jejího těla je 50 kg). Toto bylo opakovaně vysvětleno.

Drobné nepohodlí ovšem způsobuje fakt, že korektní tvrzení užívá pojem síla, nikoli hmotnost. Vztah pro výpočet vztlakové síly je potom Fvz=Vρg; který zcela koresponduje s výše uvedenou představou. V tomto vztahu je Fvz velikost vztlakové síly v newtonech, V objem tekutiny v metrech krychlových, která byla tělesem vytlačena (neboli objem té části tělesa, která je ponořená v tekutině), a g tzv. tíhové zrychlení – konstanta, jejíž hodnota není na povrchu Země všude stejná, ale pro zjednodušení výpočtu lze uvažovat hodnotu přibližnou: g je přibližně 10 m/s2. Jednotky se nelekejte, vysvětlím později.

Výpočet vztlakové síly znamená vynásobit 3 hodnoty v příslušných jednotkách: objem krát hustota tekutiny krát deset a vyjde mi to v newtonech a mám to.

Do neděle 22. 3. včetně vyřešte tyto úlohy a řešení zašlete na adresu: eduardsram@email.cz v libovolném formátu. Uvědomte si však, že pokud budou mít řešení stejné chyby u více studentů, bude mi to poněkud podezřelé. Výše uvedená adresa slouží i jako komunikační nástroj pro objasnění případných nejasností.

Úlohy:

  1. Jak velká vztlaková síla působí na zcela ponořený kámen o objemu 0,5 l v řece? Předpokládejte hustotu vody 1000 kg/m3.
  2. Jestliže do řeky s vodou o hustotě 1000 kg/m3zcela ponořím „prázdnou“ PET láhev (rozuměj plnou vzduchu a těsně uzavřenou tak, že se do ní nedostane žádná voda) o objemu 0,5 l a láhev stejného objemu plnou přeslazeného nápoje, jak velké budou vztlakové síly, které na ně působí? Proč jsou jejich velikosti stejné? Pozn.: Zanedbáme stlačitelnost vzduchu.
  3. Cihla má hustotu 1900 kg/m3 a rozměry 290 mm x 140 mm x 65 mm. Jakou hodnotu mi ukáže váha, pokud cihlu zvážím? Jakou hodnotu mi ukáže váha, pokud cihlu zvážím na váze, která bude spolu s cihlou zcela ponořená ve vodě? Hustotu vody uvažujme 1000 kg/m3. Pokud si nepamatujete, jak se určí hmotnost tělesa pomocí objemu a hustoty, odkazuji sem nebo na učivo šesté třídy.

Něco pro odlehčení:
«E-learning 7. třídy
«Aktuálně