E-learning  pro žáky 8. třídy / Přírodopis

21. 6. 2020

Hodnocení za 2. pololetí školního roku 2019 / 2020 proběhlo tento týden ve škole. Žákům, kteří nenavštěvují konzultace, bude zasláno dnes mailem.
18. 6. 2020

Podívejte se na dokument BBC Tělo jako celek z cyklu Neumírejme mladí. Odkaz.
17. 6. 2020

Zopakujte si pojmy z přírodopisu, které jste se naučili v tomto školním roce.
11. 6. 2020

Závěrečnou kapitolou je nauka o dědičnosti, genetika. Vysvětluje, proč se děti podobají svým rodičům. Podívejte se na video, v učebnici se této látce věnují strany 67–70.
10. 6. 2020

Dnes je pro vás připraven výklad o lidské sexualitě, uvidíte stručný historický přehled. Ve videu je zmíněna i otázka antikoncepce, zde se můžete podívat na její dělení, jednotlivé metody a další informace. Nutné je připomenout, že antikoncepce je záležitostí obou partnerů.
4. 6. 2020

Pokračujeme, ve videu se hovoří o období od batolete až do puberty (staršího školního věku). Podívejte se také do učebnice (s. 65) na tabulku.
3. 6. 2020

Tento týden se podíváme na vývin člověka po narození. Dnes to bude období novorozence a kojence. Zhlédněte video.
28. 5. 2020

Z předcházejících výkladů už znáte stavbu pohlavní soustavy. Přejdeme tedy k oplodnění a nitroděložnímu vývinu.
  • Nejdříve se podívejte na výklad – prenatální vývoj, těhotenství.
  • Další informace v učebnici s. 63–65.
  • Do sešitu si zapíšeme základní pojmy:

Vývin lidského jedince

Oplodnění a nitroděložní vývin
  • oplodnění – spojení spermie s vajíčkem
  • oplodněné vajíčko (zygota) se uhnízdí v děloze
  • vytváří se plodový koláč (placenta) – vyživuje plod
  • těhotenství (gravidita) trvá 280 dnů (40 týdnů)
  • důležitá je dobrá životospráva matky

Obrázky a videa:

  • plod v 39. týdnu těhotenství (obr.)
  • zázrak života – video nabízí náměty k přemýšlení – otázka stvoření (Bůh x evoluce), poukazuje se zde i na problematiku potratu, která byla již nastíněna ve videu s výkladem
  • oplodnění trochu netradičně (video)
27. 5. 2020

Dnes se zaměříme na ženské pohlavní ústrojí.
  • Nejprve se podívejte na výklad – ženská pohlavní soustava.
  • K dispozici je i učebnice s. 63.
  • Do sešitu si zapíšeme základní pojmy:

Ženské pohlavní ústrojí

  • vaječníky – pohlavní žlázy – uloženy v dutině břišní
  • vajíčka – pohlavní buňky – jsou ve vaječnících už při narození, dozrávají postupně po 28 dnech
  • vejcovod – spojuje vaječníky a dělohu
  • děloha – orgán určený k vývinu plodu
  • pochva (vagina) – ženský pohlavní orgán, vně je zakryta stydkými pysky
  • menstruace – odchod neoplozeného vajíčka z těla
Další výklad – menstruační cyklus, choroby pohlavní soustavy
21. 5. 2020

Na řadě je rozmnožovací soustava. Postupně se budeme věnovat mužskému a ženskému pohlavnímu ústrojí, vývinu lidského jedince před a po narození, antikoncepci a pohlavním nemocem.
  • Nejprve se podívejte na výklad – rozmnožování, mužská pohlavní soustava.
  • K dispozici je i učebnice s. 62.
  • Do sešitu si zapíšeme základní pojmy:

Rozmnožovací soustava

Mužské pohlavní ústrojí
  • varlata – pohlavní žlázy – uloženy v šourkou
  • spermie – pohlavní buňky – vznikají ve varlatech, dozrávají v nadvarlatech
  • ejakulát – spermie + látky z prostaty (předstojná žláza)
  • chámovod – spojuje nadvarle s močovou trubicí
  • pyj (penis) – mužský pohlavní orgán
  • erekce (ztopoření) – krev naplní topořivá tělesa v penisu při pohlavním vzrušení
20. 5. 2020

Dokončili jsme kapitolu o smyslových ústrojích. Máte dva úkoly.
  1. Podívejte se na dokument BBC – uši, nos a krk z cyklu Neumírejme mladí. Odkaz.
  2. Vyzkoušejte si test. Pokud budete hodně chybovat, podívejte se do sešitu či učebnice.
14. 5. 2020

Dalšími smysly jsou chuť, čich a hmat. Hmat úzce souvisí s již probranou látkou – kůže.

Chuť

  • chuťové pohárky (papily) na povrchu jazyka – vjem 4 základních chutí:
    • sladkost – špička jazyka
    • slanost – špička jazyka
    • kyselost – po stranách
    • hořkost – kořen jazyka

Čich

  • čichové buňky ve sliznici horní části dutiny nosní
  • člověk rozlišuje až 1000 pachů
  • čich má vliv na vyměšování slin a žaludeční šťávy
Hmat

  • kožní čidla (receptory)
    • receptory teploty – termoreceptory (chladové a tepelné) – volná nervová zakončení
    • receptory bolesti
    • receptory dotyku a tlaku – hmatová tělíska, nejvíce jsou na dlaních, konečcích prstů, rtech, jazyku a na čele, nejméně na zádech

Obrázky:

Video:

13. 5. 2020

Ústrojí sluchu
  • vnímá sluchové vlny
  • orgánem je ucho, má 3 části
    • vnější ucho – ušní boltec + vnější zvukovod + bubínek
    • střední ucho – sluchové kůstky – kladívko, kovadlinka a třmínek
    • vnitřní ucho – blanitý hlemýžď se sluchovými buňkami; rovnovážné ústrojí – je tvořeno váčky a třemi polokruhovými kanálky, posílá informace do mozečku
  • sem si nakreslete obr. 73 na s. 59 i s popisky
Úkol: Pošlete mi kompletní zápis o ústrojí zraku a sluchu i s obrázkem (+).

Obrázek:

Videa:
7. 5. 2020

Probrali jsme kapitolu o ústrojí zraku. Podívejte se na dokument BBC o očích z cyklu Neumírejme mladí. Odkaz.
6. 5. 2020

Pokračujte v zápisu do sešitu:
  • na řasnatém tělísku je zavěšena oční čočka
  • mezi rohovkou a oční čočkou je oční komora s vodou
  • vnitřní vrstvu oční koule tvoří sítnice, na které je slepá skvrna a žlutá skvrna – místo nejostřejšího vidění, obsahuje nejvíce tyčinek (odstíny šedi) a čípků (rozlišování barev)
  • sklivec tvoří vnitřní prostor oka, jde o rosolovitou hmotu
Oční vady
  • krátkozrakost – vzdálené předměty jsou viděny nejasně
  • dalekozrakost – blízké předměty jsou viděny nejasně
Obrázky:
Prostudujte si v učebnici obr. 70 na s. 57, pak zkuste určit části oka v testu.
30. 4. 2020

Novým tematickým celkem jsou smyslová ústrojí. Člověk vnímá svět pomocí smyslových orgánů, nervovými vlákny se informace přenáší do mozku a tam se zpracuje na vjem. Nás bude zajímat zrak, sluch, čich, chuť a hmat.
Ústrojím zraku je oko. Jeho stavbě se budeme věnovat dnes a příště, zároveň se podíváme na oční vady. Zapište si do sešitu:

Smyslová ústrojí

Ústrojí zraku

  • přináší 80 % informací
  • orgánem zraku je oko, které je uloženo v dutině – očnici
  • kůže nadočnicového oblouku je porostlá obočím
  • vepředu je oko chráněno víčky a řasami
  • spojivka vystýlá vnitřní stranu víček
  • u vnitřního koutku jsou slzné žlázy
Stavba oční koule
  • bělima – vnější vrstva oka, vpředu přechází v rohovku (má tvar vypouklého hodinového sklíčka)
  • cévnatka – je pod bělimou a vyživuje oko, vpředu přechází v duhovku, uprostřed které je zornice (kruhový otvor, který se podle množství světla roztahuje a stahuje)
(pokračování příště…)

Obrázky:
Video:
„Cesta lidským okem. Zrak, cenný dar, který považujeme za samozřejmý. Oči jsou oknem k divům světa – všemu, co víme a milujeme, zažíváme a objevujeme, o čem přemýšlíme a chováme v srdci. Nahlédněme na práci oka – jedinečného a soběstačného systému. Odražené světlo ze světa vstupuje přes krystalovou průhlednost rohovky (cornea), komorovou vodu (aqueous humor), čočku (lens) a sklivec (vitreous humor), aby se promítlo na fotoreceptory sítnice (retina), jejíž impulzy se sbíhají do optického nervu a pak do mozku, aby se přeměnily do obrazů naplněných významem. Nepřetržité přizpůsobování zornice (pupil) a čočky reguluje vstup a zaměřování světla. V dnešní době je povrch očí neustále nucen, aby se chránil a přizpůsoboval měnícím se podmínkám. Každé mrknutí pomáhá našemu přirozenému obrannému systému oka. Slzný film zadržuje vlhkost a udržuje vizuální ostrost. Slzy obsahují silné přírodní protiinfekční látky, které nepouštějí bakterie dál, a slzný systém splachuje nečistoty, aby se oko udrželo zdravé. Zázračná biologie našeho oka nás nutí, abychom vyvinuli způsoby, kterými můžeme chránit a udržovat komfort pro tyto pozoruhodné struktury. Za všechny divy, které nám oči poskytují po celý život, jim dlužíme pozornost a neustálou péči.“
29. 4. 2020

Je pro vás připraven pracovní list, ve kterém si zopakujete učivo o nervové soustavě a žlázách s vnitřním vyměšováním. List si vytiskněte a vyplňte nebo jen odpovídejte písemně na otázky z druhé strany sešitu. Řešení pak vyfoťte a pošlete na můj mail (benda@zsvernerice.cz). Odpovědi můžete také napsat přímo do mailu. Práce je hodnocena známkou.
23. 4. 2020

Uděláme malou odbočku od našeho tématu. Podívejte se na poutavé časopisy o přírodě. Kromě nádherných fotografií obsahují i zajímavé články. Mě například zaujal ten o mývalovi severním (2/2009, str. 14). Klasik by řekl: „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala.“ Já říkám: „Nudíte se? Přečtěte si o medvídku mývalovi.“
22. 4. 2020

Hodnocení předmětu Př
Vzhledem k situaci, která nastala, i podle dalšího vývoje je zřejmé, že se ve škole asi v tomto školním roce již neuvidíme. Vyvstává proto otázka, jak bude hodnoceno druhé pololetí. Nastíním vám svou představu v předmětu přírodopis.
Ve druhém pololetí jste ve škole zatím každý získali jednu nebo dvě známky (zkoušení a test). Abych měl nějaké další podklady pro vaše hodnocení, neboť vás budu muset ohodnotit na vysvědčení, na následujících řádcích napíšu, jak budeme společně postupovat.
Kontrola zadaných prací bude probíhat prostřednictvím mailu. Pro vás bude tato kontrola motivací k další činnosti a já budu mít nějakou zpětnou informaci o vaší práci. Úkoly budou ohodnoceny známkou nebo plusy (5 plusů = jednička).
Doufám, že je pro vás systém hodnocení přehledný. Neváhejte mne kontaktovat (benda@zsvernerice.cz) s jakýmikoli dotazy. Určitě odpovím.
 
Dnes nezadám žádnou novou práci, ale vyberu některá z minulých zadání. Vyfoťte a pošlete řešení. Způsob hodnocení je v závorce. A samozřejmě mi vše nemusíte posílat hned dnes, stačí postupně.

Úkoly:

  1. Zápis v sešitě – Nervová soustava I = stavba NS a obrázek synapse, reflexy (+)
  2. Zápis v sešitě – Nervová soustava II = mícha a obrázek, mozek (+)
  3. Zápis v sešitě – Hygiena duševní činnosti = obrázek postavy s popisky a odpověď na tři otázky (++)
  4. Zápis v sešitě – Žlázy s vnitřním vyměšováním – komplet (+)
16. 4. 2020

Pokračujte v zápisu do sešitu:
  • nadledviny – mají kůru a dřeň, každá část vylučuje jiný hormon
    • hormon adrenalin zrychluje činnost srdce a dýchání
  • slinivka břišní – produkuje hormon inzulin, který reguluje množství cukru v krvi
    • diabetes (cukrovka) – neschopnost organismu vytvářet nebo využívat inzulin
  • vaječníky a varlata – produkují hormony, které mají vliv na rozvoj ženských (progesteron) a mužských (testosteron) pohlavních znaků
Obrázky:
Videa:
15. 4. 2020

Novou soustavou, na kterou zaměříme svou pozornost, jsou žlázy s vnitřním vyměšováním, chcete-li s vnitřní sekrecí. Přečtěte si str. 54–55.
Zapište si do sešitu:

Žlázy s vnitřním vyměšováním

  • produkují hormony, které se uvolňují do krve
  • hormony ovlivňují metabolismus, růst, srdeční činnost, rozmnožování
  • podvěsek mozkový (hypofýza) – ovlivňuje růst a funkci jiných žláz
  • šišinka – vliv na cyklus bdění a spánku
  • štítná žláza – ovlivňuje fyzický a duševní vývin
(Pokračování zítra, ...)

 Obrázky:
  • rozmístění žláz s vnitřní sekrecí v lidském těle
  • hypofýza
  • při nedostatku jódu v potravě se štítná žláza zvětšuje a vzniká struma (vole), protože jíme málo mořských plodů, přidává se jód do kuchyňské soli
8. 4. 2020

Katka. Film Heleny Třeštíkové je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Proč začala brát drogy? Jak sama říká – chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život – touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budoucí mateřství jí nabídne životní motivaci?
2. 4. 2020

O rizicích kouření jsme si povídali v rámci dýchací soustavy. Zaměříme se tedy na problematiku spojenou s konzumací alkoholu. Pobavme se o alkoholu, to je portál, na kterém se dozvíte plno zajímavých a užitečných informací. Vybírejte si postupně články z nabídky vlevo.
1. 4. 2020

Dnes se budeme věnovat hygieně duševní činnosti. Přečtěte si text v učebnici str. 52–53.
Odpovězte si na otázku:
  • Jak odpočíváte pasivně a jak aktivně?
Do sešitu si na novou stranu nakreslete obraz postavy i s popisky. (Jak alkohol ovlivňuje naše zdraví.)
Písemně odpovězte do sešitu:
  1. Uveďte alespoň tři výrobky, ve kterých je obsažen kofein.
  2. Jak se říká látce obsažené v čaji?
  3. Co je gamblerství?

26. 3. 2020

Dokončili jsme kapitolu o nervové soustavě. Máte dva úkoly.
  1. Podívejte se na dokument BBC o mozku z cyklu Neumírejme mladí. Odkaz.
  2. Vyzkoušejte si test. Pokud budete hodně chybovat, podívejte se do sešitu či učebnice.
25. 3. 2020

Dnes je na řadě mozek. Přečtěte si v učebnici s. 50–51 a zapište si do sešitu:

Mozek

  • je chráněn třemi obaly (mozkovými plenami), mezi svrchní a prostřední je mozkomíšní mok
  • prodloužená mícha – ovlivňuje dýchání a činnost srdce, je to centrum reflexů (sání, slinění,…)
  • mozeček – udržuje rovnováhu a přesnost pohybů
  • střední mozek – pohybové reflexy, souhra očí
  • mezimozek – řídí tělesnou teplotu a cyklus bdění a spánku
  • koncový mozek (velký mozek) – největší část mozku, na jeho povrchu je šedá kůra mozková, je ústředím pohybu, zraku, řeči a myšlení
Podívejte se na obrázky:
Sami nebo s pomocí obrázků v učebnici zvládněte tento popis a pak si zopakujte pojmy.
19. 3. 2020

Pokračujeme. Přečtěte si v učebnici kapitolu o míše (s. 49) a udělejte si zápisek do sešitu:

Mícha

  • nervová trubice, která prochází míšním otvorem v páteři.
  • na povrchu je bílá nervová hmota, uvnitř je šedá nervová hmota
  • v zadních rozích končí smyslová vlákna (přivádějí informaci z orgánů)
  • v předních rozích jsou hybná vlákna (vedou vzruch do svalu)
  • nakreslete si obrázek 64 na s. 49
Podívejte se na video o tom, kdo řídí lidské tělo.
Komentář:
  • Imunitu jsme probírali – nervovou soustavu probíráme – endokrinní soustavu budeme probírat.
  • O mozku se dozvíte více informací příště.
  • Příklad s rukou na ploténce je příklad míšního reflexu (viz včerejší zápis).
18. 3. 2020

Minule jsme začali probírat nervovou soustavu. V učebnici jste měli zadán úkol (s. 48). Předpokládám, že vám všem vyšel správný výsledek. Vzruchy se šíří rychlostí 468 km/h. Podíváme se na reflexy.
Úkoly:
  • přečtěte si stejnojmennou kapitolku v učebnici s. 48–49 (včetně barevného okraje na s. 49 – vznik podmíněného reflexu)
  • poslechněte si pořad Českého rozhlasu.
  • napište si do sešitu:
Rexlexy
  • odpověď organismu na podněty
  • vrozené (nepodmíněné) – polykání, dýchání; patří sem i míšní reflexy (bolest ve svalu >>> dostředivá nervová dráha >>> mícha (nervové centrum) >>> odstředivá dráha)
  • naučené (podmíněné) – I. P. Pavlov – pokusy se psy
12. 3. 2020

Začneme probírat nervovou soustavu.
Úkoly:
  • přečtěte si text v učebnici na s. 48 až k úkolu, ten spočítejte,
  • napište si do sešitu:
Nervová soustava
  • řídí činnost všech ostatních orgánů
  • mozek + mícha = centrální nervová soustava
Stavba nervové soustavy
  • neuron = nervová buňka (tělo buňky + výběžky)
  • dendrity – krátké výběžky
  • neurity – dlouhé výběžky
  • mezi výběžky neuronů je štěrbina, při spojení vzniká zápoj (synapse) a tím složité nervové dráhy
  • vzruchy vznikají podrážděním smyslových orgánů, jsou přiváděny do míchy a mozku, tam na ně vzniká odpověď – reflex
Úkoly:
  • do sešitu si nakreslete obr. 61 (synapse) ze strany 48, pěkně ho popište a vybarvěte,
  • podívejte se na obrázek stavby neuronu, popis je trochu detailnější,
  • podívejte se na video neurony;
11. 3. 2020

V minulé hodině jsme dokončili kapitolu o kůži. Máte dva úkoly.
  1. Podívejte se na dokument BBC o kůži z cyklu Neumírejme mladí. Odkaz.
  2. Vyzkoušejte si test. Pokud budete hodně chybovat, podívejte se do sešitu či učebnice.
«E-learning 8. třídy
«Aktuálně