ZŠ Verneřice - zprávy a novinky

5. 12. 2008. Dnes se slavil, jak všichni víme, svátek Mikuláše. Naše škola si telefonicky objednala skupinku čertů z ohnivého pekla, ale aby to nebylo tak děsivé, zavolali jsme i do nebe pro andílky, kteří cestou potkali Mikuláše a vzali ho s sebou na svou výpravu do naší ZŠ ve Verneřicích. Dál budeme psát, až jejich skupina dorazí. (Doufáme, že se také nebudete těch čertisek bát). Už vidím spravedlivého Mikuláše, zářící andílky z nebes a naše ohnivé čerty. Mám strach. Už se naše skupinka hrne do tříd. A jsou tam čím dál tím víc zlobivější děti a mají strach. Dokonce byly i slzy. No jo, hold čerti se s nimi nemazlili, ale andílci utěšují. „Andílci pomoc.“
Zvonky čertů se rozléhají po třídách. A už čerti požadují písničky, jen když jim zazpívají, tak si je neodnesou. Dokonce už si kluky málem odnesli, ale slíbili, že nebudou zlobit, tak je pustili a čerti ne a ne přestat strašit. Andílci rozdávali dobroty. Mikuláš uklidňoval ty, kterým slzy tekly proudem. A teď se naše skupinka přemisťuje na druhý stupeň. Cestou se stavili i na městském úřadu. Tak a teď se uvidí, kdo má špatné svědomí, hurá do vyšších tříd. Ti ale dostali výprask. Naše skupinka už se vrací domů anebo snad ne? A budou tu i v noci? Kdo ví? To už nám čerti nepoví.

(Nikola Procházková)

Čerti ve škole