Zaměření školy
Náš školský vzdělávací program je koncipován tak, aby
poskytoval v cílové rovině všeobecného vzdělávání spolehlivý základ a
umožnil žákům orientovat se na situace blízké životu a praktické
jednání. Klíčové kompetence a očekávané výstupy jsou postaveny tak, aby
byly rozlišeny a přehledně zaznamenány. Celý komplex je rozčleněn tak,
aby žákům přichystal vhodné situace a podněty a promyšleně podával
vhodné příležitosti jak k záměrnému cvičení jednotlivých dovedností a
vědomostí, tak k jejich přirozenému propojování.
Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Organizační možnosti: při edukaci žáků mimořádně nadaných
nebudeme pracovat s variantou separační, nýbrž uplatňovat variantu
integrační, tzn. dítě zůstává ve své původní třídě a učitel se nadanému
dítěti dále speciálně věnuje.
Obsahová stránka může být realizována akceleračními nebo
obohacujícími metodami.
Při urychlování vzdělávání, zejména v předmětech, které se
vztahují k oblastem žákova nadání, dochází k rychlému postupu v učivu.
Žák je zaměstnáván dalšími úkoly, jejichž obsahem může být i látka,
kterou ostatní žáci zatím ještě neprobírali. Žák tak svými znalostmi,
vědomostmi nebo dovednostmi „předběhne“ své vrstevníky. K dalším
intervenčním metodám v tomto přístupu je:
a) nástup do školy před dovršením šesti let
b) nástup hned do druhé třídy
c) jednorázové přeskočení nebo opakované přeskakování ročníků
v průběhu školní docházky
d) přestup do náročnější školy (např. víceletá gymnázia).
Je nutné dále např. realizovat individuální konzultace s
nadaným dítětem a vytvořit v daném předmětu pro dítě individuální
program.
Druhou základní možností je, že se nebudeme primárně snažit o
akceleraci, žák nepůjde v probírané látce dopředu, ale budou se mu
spíše předkládat ty úkoly a využívat takové metody výuky, které
stávající metody obohacují, rozšiřují a prohlubují. Využíváme tyto
postupy:
a) samostatné studium tématu v knihovně
b) nenutit žáka opakovat základní učivo
c) realizace projektového vyučování – pololetní a ročníkové
práce
d) skupinové práce – stimulace rozvoje sociálních dovedností a
kooperace
e) prezentace znalostí a dovedností nadaného dítěte před třídou
f) pověření doučováním slabších žáků
g) realizace iniciačních setkání
h) exkurze, návštěva zajímavého místa, pracoviště.
i) poskytovat dostatečné množství podnětů
j) umožnit stanování vlastních cílů a podílení se na hodnocení
své práce
k) respektovat individuální učební tempo
Při vzdělávání budou samozřejmě probíhat konzultace s
příslušnou PPP, popř. se specialistou na didaktiku daného předmětu.
Hodnocení mimořádně nadaných žáků
a) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka
přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího
ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části
učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah
zkoušek stanoví ředitel školy.
b) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky
z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné
školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na
konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do
dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení
individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí
příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na
konci pololetí ani v náhradním termínu.
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
*Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni
žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci
se sociálním znevýhodněním.
*Vzdělávání těchto žáků se na naší škole uskutečňuje formou
individuální integrace do běžných tříd s maximálním počtem dvaceti žáků.
*Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je
nutná úzká spolupráce školy, žáka, zákonných zástupců a odborných
pracovišť.
*V rámci školní spolupráce se jedná především o spolupráci
třídního učitele se všemi vyučujícími žáka a spolupráci všech
vyučujících s výchovným poradcem, metodikem prevence a vedením školy.
*Při řešení problémů se vzděláváním dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami je vyučujícím i rodičům k dispozici výchovný
poradce. Rodiče i vyučující se mohou obracet se svými problémy i na
metodika prevence sociálně patologických jevů. Na škole působí též
školní logoped.
*Nezbytná je komunikace a spolupráce mezi školou a rodinou
žáků, respektování jejich úlohy ve výchově a vzdělávání žáků.
*Pro úspěšné vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami je také nezbytné zkvalitňování odborné připravenosti
pedagogických pracovníků, rozšiřování jejich vzdělání formou DVPP,
návštěvou kurzů a seminářů.
Žáci se zdravotním postižením
Do této kategorie žáků patří žáci s tělesným, zrakovým,
sluchovým, mentálním postižením, autismem, vadami řeči, souběžným
postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování.
Zásady práce:
a) individuální vzdělávací plán podle druhu postižení
b) způsob hodnocení a klasifikace na základě individuálního
plánu
c) seznámení vyučujících s postižením a specifiky žáka
d) spolupráce s rodinou a odbornými pracovišti
e) seznámení spolužáků s postižením dítěte a vším, co z toho
vyplývá
f) využívání speciálních pomůcek, metod a forem práce
Žáci se zdravotním znevýhodněním
Do kategorie žáků se zdravotním znevýhodněním řadíme žáky se
zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními
poruchami vedoucími k poruchám učení a chování.
Zásady práce:
a) včasná intervence – podpůrná opatření
b) včasná diagnostika
c) individuální vzdělávací plán podle druhu postižení
d) způsob hodnocení a klasifikace na základě individuálního
plánu
e) seznámení vyučujících s poruchou žáka a jejími specifiky
f) využívání možností úlev a tolerancí pro žáka
g) využívání speciálních pomůcek, metod a forem práce
h) individuální náplň práce vy vybraných předmětech
i) spolupráce s PPP, VP, SPC
j) individuální náprava pod vedením pedagogického pracovníka
k) logopedická péče
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Do této kategorie patří žáci z rodinného prostředí s nízkým
sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s
nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v
postavení azylantů a účastníků řízení o přidělení azylu.
Zásady práce:
a) skupinová nebo individuální péče
b) dle potřeby vypracování individuálního vzdělávacího programu
c) spolupráce s rodinou a odbornými pracovišti
d) využívání speciálních pomůcek, metod a forem práce
Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
a) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti
příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve
kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
b) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí
pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které
žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení,
např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
c) Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší
slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný
poradce s ostatními vyučujícími.
d) Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve
třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a
klasifikace žáka.
e) Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení
žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby
prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní
postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo
písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).
f) Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy,
formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a
učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.
