Dnes se podíváte na závěrečnou kapitolu na Československo po sametové revoluci. Nejvýraznější událostí tohoto období bylo rozdělení republiky 1. 1. 1993.

• Prohlédněte si prezentaci (totéž v pdf) a video.
• Projděte si svoji práci z období výuky na dálku a doplňte, co chybí. Lze zaslat nejpozději do 16. 6.

Dnes se budeme věnovat Československu v roce 1989.

• Podívejte se na krátká videa, která vám přiblíží události roku 1989.

• Zápis máte k dispozici zde.
• Podle videí doplňte informace a výsledek mi pošlete nejpozději do pátku.

1. Kdy probíhal Palachův týden?
2. Uveď alespoň 3 body z petice několik vět.
3. Kdy vzniklo Občanské fórum?
4. Kdo sepsal úvodní prohlášení Občanského fóra?
5. Jak se na Slovensku označuje sametová revoluce?
6. Co znamená zkratka VPN?

Dnes několik poznámek na téma Československo 70.–80. let

• Minimalisté se podívají na animovaná osmdesátá léta. 
• Příznivci moderní historie zhlédnou prezentaci o Chartě 77 (totéž v pdf).
• Zápis (zaslání za plus, závěrečné hodnocení se blíží a plus se hodí všem)

ČESKOSLOVENSKO 70.–80. LÉTA
Většina lidí na politiku rezignovala
ČSR odříznuto od západního světa – zpomalení vývoje vědy i kultury
Lidé vstupují do KSČ kvůli kariéře, nikoli z přesvědčení
Některé funkce nemůže vykonávat ten, kdo není v KSČ
Lidé nepohodlní režimu nesmí vykonávat určitá povolání, cestovat
DISIDENTI – lidé otevřeně vystupující proti režimu
Vydávají zakázané texty, udržují kontakt se západem
Hnutí Charty 77 – vyzývá komunisty k dodržování lidských práv tak, jak se k tomu ČSSR zavázala v Helsinkách 1975
Režim chartisty pronásleduje

Události 21. srpna 1968 nezůstaly bez odezvy. Předpokládám, že jste už slyšeli o Janu Palachovi, ale doplníme další i méně známé informace k tomuto období, jehož cílem pro komunisty byla tzv. normalizace poměrů. Návrat stavu před reformní rok 1968.

• Projděte si prezentaci (totéž v pdf).
• Zápis.

Dnes se budeme věnovat 21. srpnu 1968. Dnu, kdy na území Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy.

• Podívejte se na krátký dokument.
• První hlášení rozhlasu k invazi.
• Děčín srpen 1968. Kvalita videa odpovídá době, ale můžete se pokusit poznat zachycená místa. Některé nápisy jsou v azbuce: Ivane, jdi domů, čeká tě Máša, car Stalin, Brežněv 1968.
• Zápis zvládneme příště. Dnes mi na mail pošlete název písně, která zní v závěru prvního videa a jméno interpretky.

Nadále setrváme v Československu 60. let. Budeme se věnovat událostem, které bývají označovány jako pražské jaro.

• Projděte si prezentaci (totéž v pdf).
• Dnes máte u zápisu 2 možnosti. Vytisknete doplněný zápis nebo se ho sami pokusíte doplnit s pomocí učebnice (strana 134–136). Tyto nedoplněné zápisy máte k dispozici v ředitelně. Každopádně mi výsledek pošlete, ať vím, kdo jak pracuje.

Jak se podle nové ústavy změnil název státu?
Komu byla zaručena ústavou vedoucí úloha ve státě?
Jak ústava naložila se slovenskou autonomií?

Únor 1948 představoval zlom. Jak se situace vyvíjela dále?

• Podívejte se na prezentaci (pdf).
• Video – měnová reforma.
• Pošlete odpověď na otázky (za +). Proč stát přistoupil k měnové reformě? Jak na měnovou reformu reagovali obyvatelé republiky?
• V učebnici můžete využít strany 128–130.
• Zápis (lze jen vytisknout).

Dnes se budeme věnovat událostem z února 1948, jejichž výsledek rozhodl o směřování Československa na dalších 40 let.

• Projděte si prezentaci (totéž v pdf).
• Můžete využít i stručnější text v učebnici strana 127.
• Záznam legendárního projevu Klementa Gottwalda.
• Napište mi mail odpověď na otázku – Jak by se změnila situace, kdyby podal demisi i Jan Masaryk a ministři sociální demokracie? (+) Zásilku lze spojit s mluvnicí.

Minule jsme opustili Československo po volbách v roce 1946. Jaká byla situace? Jak si stáli komunisté? Podívejte se na videa. Všimněte si, jak se vyvíjely názory Jana Masaryka. Masaryk ovlivní i události v únoru 1948, když se nepřipojí k demisi ministrů. O únoru 1948 příště.

• Masaryk + Gottwald 
• Marshallův plán
• Pro příznivce četby je k dispozici učebnice strana 125–126.
• Zápis (instalace do sešitu za +).

Budeme se i nadále věnovat poválečnému Československu. Dnes si připomínáme výročí Květnového povstání (Proto se k němu trochu vrátíme). A podíváme se na rozdíl demokratických voleb a voleb roku 1946.

• Podívejte se na videovýklad.
• V učebnici máte k dispozici k tématu strany 123–125.
• Dnes bez zápisu. Naberte síly.

Naše další setkávání by se měla věnovat vývoji Československa po druhé světové válce.

• Podívejte se na prezentaci (totéž v pdf).
• Pro zvídavé k dispozici text v učebnici strana 120–124.
• Vzhledem k oblasti, kde žijete se pro vás asi ještě o něco důležitější téma odsunu. Podívejte se na odsun očima pamětníků.
• Projev prezidenta Edvarda Beneše k odsunu Němců.
• Napište mi na mail, jak vidíte odsun vy. (Nabízím +)

Dnes se pokusíme se ctí rozloučit s východním blokem. Již minule jste si zapisovali, že k rozpadu východního bloku došlo mezi lety 1989–1990. Průběh změn byl v různých zemích různý – rychlejší i pozvolný, někde se byli komunisté nakonec schopni domluvit s opozicí na konání svobodných voleb, jinde se chtěli udržet za každou cenu u moci, někde změny proběhly relativně pokojně, jinde zasahovala armáda.

• Podívejte se na krátká videa:
• Polsko 
• Německo
  
• Rumunsko (Zájemci mohou zhlédnout celý dokument.)
• K osobnostem východního bloku doplň stát. Pomohou ti videa nebo internet. Odpovědi pošlete na mail.(+)
• Erich Honecker – Lech Walesa – Nicolae Ceausescu – Todor Živkov – János Kádár – Boris Jelcin

Milí deváťáci,
protože se situace vyvinula tak, že se pravděpodobně do konce roku neuvidíme, je třeba si ujasnit, jak bude probíhat výsledné hodnocení. Všichni u mne máte z období klasické výuky (až na výjimku) 2 známky z testu (2. světová válka, protektorát) a někteří i známku ze zkoušení. Tyto známky zůstávají v platnosti. Druhou část hodnocení bude tvořit vaše práce v období výuky na dálku. Známky nebudu tolik využívat. (Předpokládám 1 referát + 1 pracovní list). Hodnotit budu spíše zapojení a snahu. Za splnění drobných úkolů, či předložení zápisů určených kapitol budete moci získat plus. Kontrola práce bude probíhat prostřednictvím mailu, který už znáte. Většina z vás už tedy nějaké plus má.

• Naše poslední zastavení v Sovětském svazu, bude věnováno Michailu Gorbačovovi. Snažil se prosadit spoustu změn, ale ve své zemi nebyl prorokem. Nenaplnil naděje a dnes není nijak oblíben. Jinak se k němu staví zbytek světa, který ho většinou dodnes uznává.
• Mám ke Gorbačovovi osobní vzpomínku. Ve vašem věku jsem byla na letním táboře v Rusku. Tehdejší oblibu Gorbačova dokládá to, že zatímco Češi měli ve svých kufrech fotky zpěváků a herců, naši hostitelé stejného věku měli na dně kufru běžně plakát Gorbačova.
• Kdo byl Gorbačov?
• Gorbačov v Praze. Šli byste takto nadšeně vítat nějakého státníka?
• Stručný zápis – celý vývoj SSSR hodnocen +

1985 1. tajemník ÚV KSSS MICHAIL SERGEJEVIČ GORBAČOV
PŘESTAVBA (PERESTROJKA) – plán hospodářských a společenských jmen

• Omezení výdajů – zastavena válka v Afganistánu
• Spolupráce se západem – rozhovory o odzbrojení
• Více informací veřejnosti
• Větší samostatnost podniků
• Soukromé podnikání

1989 – 90 rozpad východního bloku – snaha o samostatnost svazových republik
1991 zánik Sovětského svazu

Nejviditelnějším představitelem východního bloku vždy byla hlava Sovětského svazu. Po Stalinovi a Chruščovovi se zastavíme u Leonida Iljiče Brežněva. Stál v čele Sovětského svazu 18 let. K Československu měl zvláštní vztah – účastnil se jeho osvobozování, rozhodl o invazi v roce 1968, opakovaně Československo navštěvoval. Legendární bylo jeho obočí i víc než vřelé vítání s představiteli ostatních komunistických zemí. Byl příkladem celé generace komunistů, kteří si své renomé vybudovali za války a drželi se u moci až do 80. let. Po jeho smrti se velmi rychle vystřídali v čele SSSR Jurij Andropov a Konstantin Černěnko. Každé úmrtí generálního tajemníka pro Československo znamenalo vyhlášení dne smutku. Já osobně si pamatuji, když umřel Černěnko a už potřetí vyhlašovali smutek, jako dítě mě napadlo, že už zase nebudou dávat Večerníček.

• Podívejte se na video, ať víte, jaký to byl fešák.
• Stručný zápis

SOVĚTSKÝ SVAZ 60.–90. LÉTA
1964–1982 1. tajemník ÚV KSSS = hlava státu LEONID ILJIČ BREŽNĚV
Předpoklady hospodářství nevyužity – důraz na těžký průmysl
Lidé odcházejí z venkova do měst – SSSR musí dovážet potraviny
Obrovské výdaje

• vývoj a výroba zbraní
• kosmický výzkum
• válka v Afganistánu 80. léta

• Nejprve pár slov k vaší práci s historickými osobnostmi. Velmi si vážím toho, že tento úkol splnili všichni ze třídy. Klobouk dolů. Pokud jde o správnost, většina z vás byla úspěšná na první pokus. Zbytek byl schopný si samostatně chyby opravit. Jestliže bychom za běžného stavu měli klasifikovat, stačily by nám jedničky a dvojky. Což je vynikající.
• V anketě o moderních dějinách stále ještě čekám na některé příspěvky. Všem, kteří zatím odevzdali, moc děkuji a vážím si vašich názorů. Výsledky se pokusím zpracovat během Velikonoc.
• Dnes změníme stranu železné opony. Podívejte se na část dobového zpravodajství. Stačí prvních 11 minut.
  
• Pokud jste byli pozorní, je vám jasné, že řeč bude o východním bloku. Umíte si také odpovědět na otázky, který stát byl v rámci východního bloku „velitelem“, zda do východního bloku patřily i mimoevropské země, nebo co to byla RVHP a jaký byl její cíl.
• Zápis do sešitu:

VÝCHODNÍ BLOK A JEHO ORGANIZACE

Státy patřící do východního (sovětského) bloku všichni stejnou cestou k socialismu
Popřena suverenita národů
Komunistické strany využívají důvěru získanou za války
Nástup tzv. diktatury proletariátu – totalitní režimy
SSSR – Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, NDR, Československo + Jugoslávie
RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci
Cílem organizace byla nejprve spolupráce při obnově poválečného hospodářství, později koordinace mezinárodní dělby práce (tzn. Bylo určeno co, kdo a kolik bude v rámci východního bloku vyrábět)
Členové RVHP evropské komunistické země a SSSR, později přistoupily Mongolsko, Kuba, Vietnam
VARŠAVSKÁ SMLOVA – vojenská organizace východního bloku, založena 1955
 
Poznámka: Pokuste si představit, jak asi dopadla situace, kdy RVHP rozhodlo, že tužky pro celý východní blok se budou vyrábět pouze v jedné továrně a v té došlo k nějaké havárii.

Zhlédli jste pořad Kovy řeší dějiny. Byla bych velice ráda, kdybyste se pokusili odpovědět na pár otázek s tématem souvisejících. Uvítám jakékoli názory i kritiku, pokud bude slušná. Vím, že donutit se k přemýšlení je dost obtížné, (Opsat jen něco do sešitu je bez pochyby jednodušší.) ale věřím, že to dáte.

1. Mále nějaké oblíbené historické období nebo téma? Které?
2. Kdy podle vás začínají moderní dějiny?
3. O kterém z témat moderních dějin byste se rádi dozvěděli více?
4. Proč se dle vašeho názoru k tématu moderních dějin nevyjádřil někdo z rodičů?
5. Zkuste uvést alespoň 3 věci z pořadu, které vidíte stejně?
6. S čím, co zaznělo v pořadu, nesouhlasíš?
7. Chyběla ti nějaká informace, nebo názor? Jaká?

Velmi děkuji za spolupráci. A uvítám i jakékoli další postřehy a náměty k danému tématu. Jak naše dálková diskuse dopadla, vás budu informovat. Svůj příspěvek do diskuse posílejte na můj mail do pondělí 6. 4. včetně.

• Vaše utkání s osobnostmi 20. století ještě nemohu zhodnotit. Někteří z vás ještě pracují na vylepšení svých výsledků. Takové snahy si cením. Proto se řešení dozvíte v úterý.

Již nějakou dobu se pokoušíme zorientovat v poválečných dějinách. Podle mého je lepší o nich diskutovat, mluvit a dohadovat se.  To ovšem teď bohužel nejde. A tak jsem pro vás dnes připravila několik osobností, které by si zasloužily naši pozornost. Je to společnost velmi různorodá politicky i zeměpisným určením. Pokuste se ke každé z osobností přiřadit charakteristiku z nabídky.

• Douglas Mac Arthur, MaoCe-tung, Martin Luther King, Fidel Castro, MahátmáGandhí, David Ben Gurion, LiSyn-man, Jásir Arafat, Nelson Mandela, Juan Domingo Perón
• Revoluce na Kubě – 1. černošský prezident Jihoafrické republiky, bojovník proti apartheidu – vyhlášení státu Izrael, premiér – nenásilná kampaň za odstranění rasové segregace v USA – předseda ústředního výboru Komunistické strany Číny, v čele ČLR – velitel jednotek OSN během války v Koreji – zástupce Palestinců v jednání s Izraelem, nejprve terorista, později nositel NC za mír – prezident Korejské republiky pod vlivem USA – argentinský generál a politik – nenásilný boj za nezávislost Indie
• Řešení mi pošlete na mail do pátku. Práce bude součástí hodnocení.

I když poválečné světové dějiny velmi zestručníme, asi nelze vynechat dění v poválečných Spojených státech, které byly jednou z nejvýraznějších velmocí a zasahovaly do dění po celém světě. Zapojily se do několika válečných konfliktů – nejznámější je asi válka v Koreji a válka ve Vietnamu. Po válce na vnitropolitické scéně po dlouhou dobu řešily vztahy bělošské většiny k černošské menšině. Další událostí, která Ameriku hodně ovlivnila, byl bezesporu atentát na prezidenta Kennedyho. V následujících desetiletích se opakovaně řešilo napětí mezi USA a SSSR. Od osmdesátých let začaly probíhat odzbrojovací rozhovory.

• Video k atentátu na Kennedyho
• Zápis do sešitu vezmete velmi stručně

USA PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

hospodářský růst
problém vztahy etnických skupin
prosazování rovnoprávnosti je postupné
MARTIN LUTHER KING – nenásilná kampaň za odstranění rasové segregace
1963 v Dallasu zastřelen prezident KENNEDY
1973 ukončení války ve Vietnamu

Po druhé světové válce nebylo dlouhodobé napětí mezi SSSR a USA jediným problémem. Svět se musel vyrovnat také s probíhajícím procesem dekolonizace. Ten započal již dříve a po 1945 nabral na obrátkách. Bývalé kolonie Velké Británie, Francie i dalších zemí se snažily získat nezávislost. Tento proces probíhal nejen v Africe, ale také např. v Asii a rozhodně nebyl poklidný a bezproblémový.

• Učebnice strana 110–111.
• Zápis do sešitu:

DEKOLONIZACE

= proces, kdy dochází k osamostatňování kolonií, největší vlna po 1945
Postoj koloniálních velmocí ke koloniím je různý
VELKÁ BRITÁNIE – podporuje osamostatnění svých kolonií
FRANCIE  – snaží se udržet kolonie vojenskými prostředky
1960 rok Afriky – vznik velkého množství samostatných států v Africe
USA a SSSR  soupeřily o získání vlivu v nově vzniklých, málo rozvinutých zemích (dovoz potravin, budování průmyslu,…)
Třetí svět – bývalé kolonie, které se politicky nechtěly přiklonit ani k USA ani k SSSR
1961 vzniká Hnutí nezúčastněných států – hospodářská a poltická spolupráce, přes 100 členů

Věnujeme se světovým dějinám po roce 1945. Dnes se ukáže, že ani po skončení druhé světové války nebyly mezinárodní vztahy zrovna ideální. Vysvětlíme si pojem STUDENÁ VÁLKA.

• Učebnice strana 96–99 nahoře
• Video – Marshallův plán
• Video – Studená válka pro zájemce
• Zápis do sešitu:

= období silného mezinárodního napětí mezi USA a SSSR v letech 1946 – 1989
obě velmoci zájem ovládnout Evropu
konflikt o moc, spor mezi demokracií a totalitou
počátek války = projev Winstona Churchilla ve Fultonu – vyjádřil názor, že Evropa je rozdělena na dvě sféry vlivu
poprvé použil termín ŽELEZNÁ OPONA = hranice, která dělí Evropu na VÝCHODNÍ (KOMUNISTICKÝ, SOVĚTSKÝ) BLOK a ZÁPADNÍ (DEMOKRATICKÝ) BLOK
1947 TRUMANOVA DOKTRÍNA – program zahraniční politiky USA, podpora svobodných národů proti komunistům
1948 MARSHALLŮV PLÁN = plán americké  hospodářské pomoci poválečné Evropě
bezplatné dodávky zboží
podmínkou účasti je výměna informací s USA – státy pod vlivem SSSR odmítly

«E-learning 9. třídy
«Aktuálně